Krajský náměstek Vladimír Novotný hodnotil na stránkách Deníku Vysočina vývoj pandemie

  • Náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný shrnul pro Deník Vysočina první a druhou vlnu pandemie koronaviru.
  • Vyzdvihl přitom nasazení lidí první linii, ocenil také zkušenosti, které přišly s první vlnou. 
  • Nic se však nemění na tom, že boj s neviditelným nepřítelem je nesmírně náročný a představuje zkoušku pro všechny. 

Jaké je celkové poučení s první i druhou vlnou pandemie a jsou připraveny plány na případnou třetí vlnu?

Už ve druhé vlně jsme čerpali ze zkušeností získaných v první pandemické jarní vlně. Při druhé už jsme byli lépe zásobovaní osobními ochrannými pomůckami, pokud jde o chování personálu v nemocnicích i domovech pro seniory, už byly známi efektivní pracovní postupy. Během druhé vlny jsme více využívali nabízené vybavení pro péči o nejtěžší případy, nakupovali jsme pro JIP a pro oddělení akutní péče, efektivněji pracujeme s covid zónami, testování dostalo řád a fungují informační linky.

V jakém stavu jsou nemocnice na Vysočině?

Nejkomplikovanější je v každém směru zajištění lidských zdrojů. Zatímco výpadek jednoho dodavatele ochranného materiálu vykryjete dodávkou jiného dodavatele, když ale kvůli pozitivnímu testu nebo z důvodu nutné karantény vypadne nemocnici nebo sociálnímu zařízení polovina kmenového personálu, neexistuje dobré řešení. Lidské zdroje, především v nemocnicích a domovech pro seniory jsou prostě nenahraditelné. Neumíme najít nebo zajistit ze dne na den adekvátní plnohodnotnou náhradu. Je to fakt, a těžko se s ním pracuje. Tuhle skutečnost musíme brát stále na zřetel a stále s ní pracovat jako s velkým rizikem.

Je dostatek lůžek pro pacienty?

Můžeme pravidelně navyšovat počet akutních lůžek na úkor neakutní péče, ale pokud nebudeme mít k dispozici personál, budou nám k ničemu. Faktem je, že vedení krajských nemocnic na Vysočině se velice rychle naučilo pracovat s lůžkovým fondem a díky obrovské pomoci zaměstnanců se podařilo tato lůžka využít při péči o covidové pacienty. Není to vůbec lehká práce a je třeba před všemi v první linii smeknout a poděkovat jim.

Jak hodnotíte komunikaci s ministerstvem vnitra a zdravotnictví?

Většina informací je předávána standardně cestou KOPIS (Krajské operační a informační středisko). Díky stále fungujícímu Jiřímu Běhounkovi (bývalý hejtman), který zastupuje kraje při jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) a v Radě pro zdravotní rizika mají kraje dostatek informací a spojení s těmito ústředními orgány. Nezastíráme, že to pro nás má určité nedocenitelné výhody, máme informace z první ruky, jsme schopni včas na zadané úkoly reagovat.

Zafungovaly krizové plány kraje, jak měly, nebo je nutná změna?

Pokud mluvíme o druhé vlně pandemie, je třeba si říci, že krizové plány byly upraveny a revidovány pro potřeby zvládání této situace už na jaře. Jsme zvyklí podle těchto plánů pracovat, umíme se přizpůsobit. Je fakt, že i současná praxe nás nutí plánu stále aktualizovat, revidovat a dolaďovat. Je zřejmé, že současná situace si vyžádá i novelizaci krizového zákona, který je svou platností poplatný době schvalování a nezohledňuje řešení nových situací. To je však záležitost jdoucí za centrálními orgány.

Blogy