Rozhovor na tělo. Odpovídal sociální demokrat tělem i duší Michal Šmarda

  • Deník N vyzpovídal novoměstského starostu a kandidáta ČSSD do Senátu Michala Šmardu.
  • Jde o otevřený rozhovor, ve kterém nastiňuje nejen své šance v podzimních volbách. 
  • V senátních volbách dle něho nerozhoduje stranická příslušnost, ale příběh, který má kandidát za sebou. 

Přinášíme přepis rozhovoru.

V některých krajích zasloužíme na zadek. Do Senátu potřebujete jít s příběhem, říká Šmarda z ČSSD

Pro sociální demokraty budou podzimní volby znamenat velkou výzvu. Postupně uvadající partaj se bude snažit zachránit v krajích i v Senátu, co se dá. Do horní komory potřebujete osobní příběh, říká v rozhovoru místopředseda ČSSD Michal Šmarda, který kandiduje do Senátu na Vysočině. „Mnohem menší šance mají v senátních volbách lidé, kteří kandidují jen kvůli tomu, že mají na někoho mobil," říká.

Co je cílem ČSSD v podzimních volbách? Před šesti lety jste získali nejvíce mandátů v senátních volbách. Letos to bude asi těžké, ne?

V politice se často za úspěch bere to, když máte víc mandátů než v minulých volbách. To bych i já považoval za úspěch. U senátních voleb to ale nejde počítat stejně jako ve sněmovních volbách. Každý senátor, který získá mandát, přesvědčí nadpoloviční většinu lidí, že je dobrej. To se těžko celostátně hodnotí. Samozřejmě jde o každý mandát. Každý mandát, který v Senátu ztratíme, bude chybět.

Je to i trochu loterie vzhledem k volební účasti.

Já si myslím, že v prvním kole nemusí být úplně malá. To se koná zároveň s krajskými volbami, které nejsou až tak nepopulární, a účast v prvním kole může být minimálně přes třicet procent.

Jak vy osobně stavíte svou kampaň? Snažíte se oslovovat lidi lokálními tématy, nebo nabízíte celostátní řešení? Koneckonců senátoři, i když zastupují celostátní obvody, jsou stále celostátní funkce.

Já si myslím, že jde o obojí. Každý senátor plní dvě základní funkce. Jednak je to zákonodárce, měl by mít jasný názor na centrální témata a představit jasnou vizi pro Českou republiku. Každý senátor je ale také ombudsmanem svého volebního obvodu. Je to jediný přímo volený člověk na úrovni těchto malých celků. Má tak přímou vazbu s voliči, na rozdíl třeba od poslanců. Velký kus práce senátora tedy je, že je zastáncem práv toho obvodu. Na to se někdy zapomíná.

Myslíte, že právě tohle může pomoct některým senátorům, kteří svůj mandát obhajují? Vy máte některé senátory, kteří volby vyhrávají opakovaně, třeba Milana Štěcha nebo Radka Sušila.

Kdybych zůstal u nás na Vysočině, konkrétně v případě Milana Štěcha je to přesně tak. Navzdory politickým výkyvům. Pokud je člověk důvěryhodný, má velkou důvěru ve svém obvodě, dokáže vítězit bez ohledu na to, jaká je momentální politická situace a jaká je kondice ČSSD. Lidé za ním vidí konkrétní práci a vidí, že pomáhal konkrétním lidem na Pelhřimovsku a Jindřichohradecku, a volí ho tedy i kromě let hojnosti i v dobách bídy. To si myslím, že je důkaz toho, že kampaň musí být mnohem víc individuální. Sice nese nějakou celostátní ideu, ale musí mít i vlastní příběh. Já to řeknu natvrdo. Když kandidujete jako číslo čtyři na kandidátce velké politické strany ve sněmovních volbách, mohou vás zvolit, aniž by vás pořádně znali. To se vám v senátních volbách nestane, tam jdete s kůží na trh. Já to mám stejně. V mém obvodě mne lidé znají, vidí mi do talíře. Pokud mě zvolí, tak proto, že mi věří, že budu prosazovat jejich zájmy a také třeba to, aby se z Prahy mnohem více pomáhalo Vysočině. Mnohem menší šance mají v senátních volbách lidé, kteří kandidují jen kvůli tomu, že mají na někoho mobil.

Vy kandiduje s podporou Zelených a také strany Budoucnost. Stejně tak Jiří Dienstbier na Kladně. Proč?

Já to zvolil proto, že štěpení levicových sil je špatné. Když bude existovat deset levicových stran, levice nebude desetkrát silnější, ale bude slabší. V těch stranách jsou lidé, kteří by měli umět spolupracovat. Pro mě je spolupráce od středových ekologických stran až po nekomunistickou levici něco, co by bylo dobré. Tu kandidaturu beru jako potvrzení toho, že to jde.

Berete to jako předzvěst budoucí spolupráce?

No ono záleží na tom, jak to dopadne.

A jak podle vás dopadne sociální demokracie na podzim?

Jsem přesvědčen o tom, že sociální demokracie v krajských a senátních volbách může uspět. Já teda nejsem typ pražského politika, který se ve všem vyzná – řeknete jednoduchou otázku a on zná vždycky odpověď. Ale když se na to podívám z pohledu Vysočiny, máme tady dvanáct let hejtmana Jiřího Běhounka. ČSSD tady vládla sama, v koalici a také v široké koalici. A vždycky to ustála. Když tady byla jedna z největších krizí, ČSSD se právě svou proinvestiční politikou podařilo Vysočině pomoct. Čekají nás těžké časy a lidé nám mohou uvěřit, že jim pomůžeme i tentokrát. Myslím, že můžeme přesvědčit lidi, že v krizi se nemá experimentovat.

Že mají vsadit na osvědčená jména, jako třeba Jiřího Běhounka?

Přesně tak. Na Vysočině je to jednoznačná věc. Já ale nechci mluvit za všechny kraje. Někde je pro nás situace složitější. Myslím ale, že kraje, kde máme hejtmany, si vedly dobře. Když nebudeme lidem slibovat nesmysly a zaručíme se, že nadcházející krizi zvládneme, lidé nás podpoří.

Na druhou stranu, témata krajských voleb bývají často i celostátní. Hnutí ANO k tomu jistě přistoupí tak, že nabídne jako tahák kampaně premiéra Babiše.

S tím musíme počítat. Z pohledu hnutí ANO je to logické, na co jiného by také vsázeli? My můžeme ukázat na konkrétní práci našich lidí, konkurence to samé nabídnout prostě nemůže. Ti takové výsledky nemají, takže se dá předpokládat, že nabídnou nějakou osobnost vůdce nebo sliby do budoucna.

Podle vás nemůže hnutí ANO ukázat v krajích, kde vládne, výsledky své práce?

Myslím si, že většinou ne. Když se podívám po republice po jednotlivých hejtmanech, s těmi našimi mají lidé většinou lepší zkušenost. Naši hejtmani jsou podle mě navíc v jednotlivých regionech poměrně známí.

Asi oba tušíme, že ČSSD bude jen těžko hájit stejné výsledky jako posledně. Jak moc jsou propady v jednotlivých regionech problém pro stranu jako takovou?

Je to samozřejmě obrovský problém. Volí se ve třinácti krajích, každý má úplně jiné problémy, je to tedy třináct samostatných kampaní. Někde jsme velmi úspěšní a zasloužíme si vyhrát. Někde jsme to ale zanedbali a zasloužíme si dostat vyplaceno na zadek. To asi všichni vidíme. Já je jmenovat nechci, protože si přeji úspěch úplně všude. Platí jednoduchá poučka, že vedení strany je odpovědné za průměrný výsledek a jednotlivé kraje jsou odpovědné za odchylky od průměru.

Je u sociálních demokratů nějaký tlak, kdyby se to hodně nepovedlo?

Ne, ne, ne. Takhle nikdo neuvažuje, všichni chceme vyhrát. My se musíme v co nejvíce krajích účastnit jejich správy. Čeká nás jedno z nejtěžších období v historii České republiky a bude trvat několik let, než se dostaneme z krize, která je před námi.

Hlavní těžiště odpovědnosti ale leží na vládě. Kraje v tomto příliš kompetencí nemají.

No ale při minulé krizi to vláda docela dost zkazila. Tím, že seškrtala výdaje. Kraje ale tak špatně nedopadly, protože dokázaly investovat. Není to jen na vládě. Já jsem rád, že vláda, i když byly náznaky minulých chyb, nepřišla se škrtáním. Po prvotním váhání, kdy vláda chtěla škrtat a šetřit na obcích, se rozhodla, že bude investovat. To je správně.

Jak se do toho mohou konkrétně zapojit kraje?

Na Vysočině se například v době, kdy byla největší krize, z národních, ale také evropských peněz stavěly silnice, investovalo se do nemocnic a tak dále. To pomohlo firmám i lidem, aby v regionu zůstaly peníze. My jsme v době, kdy byla největší krize, měli na Vysočině největší investiční činnost. To musíme nyní zopakovat.

 

 

Blogy